[ Pobierz całość w formacie PDF ]
`tef�nik tak pYipravil podu pro Masarykov pY�jezd do Ruska. Za pomoci nov� rusk� vl�dy Masaryk rychle
dos�hl toho, ~e se do samostatn�ho %0ńeskoslovensk�ho vojska mohli hl�sit nejen krajan�, ale tak� v�le%0ńn�
zajatci. V�sledkem byl vznik po%0ńetn�ch a dobYe vyzbrojen�ch legi� %0ń�taj�c�ch a~ 70 000 mu~o.
eskoslovensk� n�rodn� rad%1ł se tedy daYilo zorganizovat arm�du, dostavily se i v�znamn� �sp%1łchy na
bojiati - legie se vyznamenaly v boj�ch u ukrajinsk�ho Zborova v %0ńervenci 1917 -, nedaYilo se vaak prolomit
bari�ru nedov%1łry dohodov�ch politiko, kteY� se na projekt %0ńeskoslovensk�ho st�tu st�le d�vali skepticky.
Velkou pYek�~kou %0ńeskoslovensk�ch aspirac� byl zejm�na postoj It�lie. Ta byla vlastn%1ł jedinou dohodovou
zem�, je~ m%1łla pY�m� �zemn� po~adavky vo%0ńi Rakousko-Uhersku. Navzdory tomu se dlouho nedaYilo z�skat
italskou politiku pro z�m%1łr monarchii rozb�t a vytvoYit z n� nov� st�ty. Bylo tomu tak zejm�na proto, ~e se
eskoslovensk� ot�zka v dohodov�ch kruz�ch �zce spojovala s ot�zkou jihoslovanskou a pr�v%1ł It�lie se
stav%1łla proti konstituov�n� jihoslovansk�ho st�tu, v n%1łm~ spatYovala pos�len� konkuren%0ńn�ho Srbska, nov�ho
nebezpe%0ńn�ho protivn�ka v oblasti Jadersk�ho moYe. A byl to znovu `tef�nik, kter� musel vyu~�t veaker�ho
sv�ho diplomatick�ho talentu, aby se mu nakonec podaYilo italsk� postoj zm%1łnit. Dala�m probl�mem bylo
vytvoYen� samostatn�ch %0ńeskoslovensk�ch legi� v It�lii, kde se nach�zelo mnoho zajat�ch echo a Slov�ko.
Italsk� vl�dn� a vojensk� kruhy vaak necht%1łly d�t souhlas k tomu, aby se v�le%0ńn� zajatci mohli organizovat v
samostatn�ch %0ńeskoslovensk�ch jednotk�ch. Zm%1łnu pYivodily teprve por�~ky italsk�ch vojsk koncem roku
1917 u Caporetta. V bYeznu 1918 doalo k italsko-jihoslovansk�mu sbl�~en� a pY�zniv� situace `tef�nik
okam~it%1ł vyu~il. Dne 21. dubna 1918
podepsal s italsk�m ministersk�m pYedsedou Orlandem dvojstrannou smlouvu o vytvoYen� samostatn�
eskoslovensk� arm�dy v It�lii.
Tento �sp%1łch byl potYebn�, proto~e po brestlitevsk�m m�ru nastala pro Masarykovu akci kritick� chv�le.
Dohodov� mocnosti byly naklon%1łny myalence separ�tn%1ł jednat s Rakousko-Uherskem. Uk�zalo se vaak, ~e
habsbursk� monarchie u~ nen� schopna jednat samostatn%1ł, bez N%1łmecka. Po propuknut� Sixtovy af�ry bylo
jasn�, ~e mus� b�t pora~ena vojensky, co~ vaak pro Dohodu st�le jeat%1ł neznamenalo likvidaci a rozd%1łlen�
Rakousko-Uherska.
Zm%1łna v postoji dohodov�ch zem� se za%0ńala r�sovat teprve od l�ta
1918. V�znamnou m%1łrou k tomu pYisp%1łly �sp%1łchy %0ńeskoslovensk�ch legi� na SibiYi. I po bolaevick�m
pYevrat%1ł v listopadu 1917
pokra%0ńovaly %0ńeskoslovensk� jednotky v boji proti N%1łmecku a Rakousko-Uhersku. Podeps�n� brestlitevsk�ho
m�ru vaak znamenalo z�sadn� zm%1łnu v jejich postaven�. eskoslovensk� vojsko ztratilo v Rusku nepY�tele.
M%1łlo b�t pYesunuto na z�padn� frontu a tam spolu s dohodov�mi vojsky %0ńelit n%1łmeck� ofenziv%1ł. N%1łmecko
vaak necht%1łlo dopustit, aby se pYesun uskute%0ńnil. Na z�klad%1ł ustanoven� brestlitevsk� m�rov� smlouvy vaak
trvali N%1łmci na tom, aby sov%1łtsk� vl�da odzbrojila vaechna dohodov� vojska na sv�m �zem�, tedy tak�
vojsko %0ńeskoslovensk�. Proto vydala sov%1łtsk� vl�da rozkaz k odzbrojen� %0ńeskoslovensk�ch legi�. Legion�Yi
byli ochotni se tomuto rozkazu podrobit, ~�dali vaak zajiat%1łn� neruaen�ho odchodu z Ruska. Ten jim
sov%1łtsk� vl�da v chaosu, kter� v zemi vl�dl, nebyla schopna zajistit. Po konfliktu vyprovokovan�m bolaeviky
se proto %0ńeskoslovensk� legie rozhodly br�nit. V kr�tk� dob%1ł ovl�dly celou sibiYskou ~elezni%0ńn� magistr�lu a
kontrolovaly tak v�znamn� spojen� asijsk�ho Ruska s jeho evropskou %0ń�st�. Zv%1łsti o bojov� mor�lce a
�sp%1ła�ch %0ńeskoslovensk�ho vojska oblet%1łly v kr�tk� dob%1ł cel� sv%1łt.
Za t%1łchto okolnost� byli dohodov� politici pY�stupn%1łja� naslouchat diplomatick�m argumentom Masaryka,
`tef�nika a Beneae.
Form�ln%1ł sice vyjadYovali zahrani%0ńn�mu protirakousk�mu odboji mor�ln� podporu a v dubnu 1918 doalo v
X�m%1ł k zorganizov�n� Kongresu utla%0ńovan�ch n�rodo Rakousko-Uherska, k z�vazn�m diplomatick�m krokom
vaak dohodov� velmoci st�le jeat%1ł rozhodnuty nebyly. Ke zlomu doalo teprve v l�t%1ł 1918. Jako prvn� uznala
eskoslovenskou n�rodn� radu za %0ńeskoslovenskou vl�du de facto a %0ńeskoslovensk� vojsko za vojsko
spojeneck� vl�da Francie - 29. %0ńervna 1918. Dne 9. srpna tak u%0ńinila vl�da britsk�, 3. z�Y� vl�da americk� a
3. Y�jna tak� vl�da italsk�.
Dom�c� %0ńeskoslovensk� odboj Zat�mco se v zahrani%0ń� boj za samostatn� eskoslovensko �sp%1łan%1ł rozv�jel,
doma nebyl patrn� ~�dn� pohyb. %7ńivot Slov�ko se podY�dil v�le%0ńn�m podm�nk�m. St�le v�c mu~o odch�zelo
na frontu a pole pustla, st�le %0ńast%1łji pYich�zely zpr�vy o padl�ch. I kulturn� ~ivot ustrnul.
Slovenat� voj�ci ali do v�lky odevzdan%1ł, ale s nechut�; pokud se j� mohli vyhnout, vyu~ili vaech mo~n�ch
prostYedko. U Slov�ko nelze mluvit o n%1łjak�m vlasteneck�m z�palu. PYesto se zpr�vy z fronty zmiHovaly o
vysok� bojov� mor�lce a state%0ńnosti slovensk�ho voj�ka, zejm�na v prvn�ch letech v�lky. Slovensk� voj�k
tedy bojoval za sv�ho kr�le a za Rakousko-Uhersko. Bojov� nasazen� Slov�ko se ve vojensk�ch hl�aen�ch,
ale tak� v tisku stalo nakonec a~ jak�msi klia�. "I kdy~ mal� %0ń�st echo zaslepen� slovansk�m a�lenstv�m
projevuje sklony k vlastizrad%1ł, Slovinci a Chorvati, Dalmatinci a Rus�ni, ale pYedeva�m Slov�ci zachov�vaj�
sv� vlasti neochv%1łjnou v%1łrnost," psalo se napY�klad v %0ńl�nku o Slov�c�ch v n%1łmeck�m %0ńasopis
Osteurop�ische Zukunft. Jako ka~d� klia�, i tohle bylo pravdiv� pouze %0ń�ste%0ńn%1ł. Mezi Slov�ky nebylo tak
ok�zal�ch dezerc�, jakou byl napY�klad pYechod 28. pra~sk�ho pluku na ruskou stranu na v�chodn�m
Slovensku za rusk� karpatsk� ofenzivy, zb%1łhnut� vaak byla - a v nezanedbateln�m mno~stv�.
Poznamenejme, ~e postoj slovensk�ch voj�ko se v prob%1łhu doby m%1łnil: z povodn%1ł posluan�ch se koncem
v�lky pr�v%1ł oni prom%1łnili v snad nejv%1łta� rebelanty, co~ ostatn%1ł uk�zala i vzpoura v srbsk�m Kragujevci v
ervnu 1918. V ka~d�m pY�pad%1ł vaak je tYeba konstatovat, ~e existoval jist� rozd�l v postoj�ch airok�ch
vrstev slovensk� spole%0ńnosti a slovensk� politick� a kulturn� elity. [ Pobierz całość w formacie PDF ]
zanotowane.pl doc.pisz.pl pdf.pisz.pl karpacz24.htw.pl
`tef�nik tak pYipravil podu pro Masarykov pY�jezd do Ruska. Za pomoci nov� rusk� vl�dy Masaryk rychle
dos�hl toho, ~e se do samostatn�ho %0ńeskoslovensk�ho vojska mohli hl�sit nejen krajan�, ale tak� v�le%0ńn�
zajatci. V�sledkem byl vznik po%0ńetn�ch a dobYe vyzbrojen�ch legi� %0ń�taj�c�ch a~ 70 000 mu~o.
eskoslovensk� n�rodn� rad%1ł se tedy daYilo zorganizovat arm�du, dostavily se i v�znamn� �sp%1łchy na
bojiati - legie se vyznamenaly v boj�ch u ukrajinsk�ho Zborova v %0ńervenci 1917 -, nedaYilo se vaak prolomit
bari�ru nedov%1łry dohodov�ch politiko, kteY� se na projekt %0ńeskoslovensk�ho st�tu st�le d�vali skepticky.
Velkou pYek�~kou %0ńeskoslovensk�ch aspirac� byl zejm�na postoj It�lie. Ta byla vlastn%1ł jedinou dohodovou
zem�, je~ m%1łla pY�m� �zemn� po~adavky vo%0ńi Rakousko-Uhersku. Navzdory tomu se dlouho nedaYilo z�skat
italskou politiku pro z�m%1łr monarchii rozb�t a vytvoYit z n� nov� st�ty. Bylo tomu tak zejm�na proto, ~e se
eskoslovensk� ot�zka v dohodov�ch kruz�ch �zce spojovala s ot�zkou jihoslovanskou a pr�v%1ł It�lie se
stav%1łla proti konstituov�n� jihoslovansk�ho st�tu, v n%1łm~ spatYovala pos�len� konkuren%0ńn�ho Srbska, nov�ho
nebezpe%0ńn�ho protivn�ka v oblasti Jadersk�ho moYe. A byl to znovu `tef�nik, kter� musel vyu~�t veaker�ho
sv�ho diplomatick�ho talentu, aby se mu nakonec podaYilo italsk� postoj zm%1łnit. Dala�m probl�mem bylo
vytvoYen� samostatn�ch %0ńeskoslovensk�ch legi� v It�lii, kde se nach�zelo mnoho zajat�ch echo a Slov�ko.
Italsk� vl�dn� a vojensk� kruhy vaak necht%1łly d�t souhlas k tomu, aby se v�le%0ńn� zajatci mohli organizovat v
samostatn�ch %0ńeskoslovensk�ch jednotk�ch. Zm%1łnu pYivodily teprve por�~ky italsk�ch vojsk koncem roku
1917 u Caporetta. V bYeznu 1918 doalo k italsko-jihoslovansk�mu sbl�~en� a pY�zniv� situace `tef�nik
okam~it%1ł vyu~il. Dne 21. dubna 1918
podepsal s italsk�m ministersk�m pYedsedou Orlandem dvojstrannou smlouvu o vytvoYen� samostatn�
eskoslovensk� arm�dy v It�lii.
Tento �sp%1łch byl potYebn�, proto~e po brestlitevsk�m m�ru nastala pro Masarykovu akci kritick� chv�le.
Dohodov� mocnosti byly naklon%1łny myalence separ�tn%1ł jednat s Rakousko-Uherskem. Uk�zalo se vaak, ~e
habsbursk� monarchie u~ nen� schopna jednat samostatn%1ł, bez N%1łmecka. Po propuknut� Sixtovy af�ry bylo
jasn�, ~e mus� b�t pora~ena vojensky, co~ vaak pro Dohodu st�le jeat%1ł neznamenalo likvidaci a rozd%1łlen�
Rakousko-Uherska.
Zm%1łna v postoji dohodov�ch zem� se za%0ńala r�sovat teprve od l�ta
1918. V�znamnou m%1łrou k tomu pYisp%1łly �sp%1łchy %0ńeskoslovensk�ch legi� na SibiYi. I po bolaevick�m
pYevrat%1ł v listopadu 1917
pokra%0ńovaly %0ńeskoslovensk� jednotky v boji proti N%1łmecku a Rakousko-Uhersku. Podeps�n� brestlitevsk�ho
m�ru vaak znamenalo z�sadn� zm%1łnu v jejich postaven�. eskoslovensk� vojsko ztratilo v Rusku nepY�tele.
M%1łlo b�t pYesunuto na z�padn� frontu a tam spolu s dohodov�mi vojsky %0ńelit n%1łmeck� ofenziv%1ł. N%1łmecko
vaak necht%1łlo dopustit, aby se pYesun uskute%0ńnil. Na z�klad%1ł ustanoven� brestlitevsk� m�rov� smlouvy vaak
trvali N%1łmci na tom, aby sov%1łtsk� vl�da odzbrojila vaechna dohodov� vojska na sv�m �zem�, tedy tak�
vojsko %0ńeskoslovensk�. Proto vydala sov%1łtsk� vl�da rozkaz k odzbrojen� %0ńeskoslovensk�ch legi�. Legion�Yi
byli ochotni se tomuto rozkazu podrobit, ~�dali vaak zajiat%1łn� neruaen�ho odchodu z Ruska. Ten jim
sov%1łtsk� vl�da v chaosu, kter� v zemi vl�dl, nebyla schopna zajistit. Po konfliktu vyprovokovan�m bolaeviky
se proto %0ńeskoslovensk� legie rozhodly br�nit. V kr�tk� dob%1ł ovl�dly celou sibiYskou ~elezni%0ńn� magistr�lu a
kontrolovaly tak v�znamn� spojen� asijsk�ho Ruska s jeho evropskou %0ń�st�. Zv%1łsti o bojov� mor�lce a
�sp%1ła�ch %0ńeskoslovensk�ho vojska oblet%1łly v kr�tk� dob%1ł cel� sv%1łt.
Za t%1łchto okolnost� byli dohodov� politici pY�stupn%1łja� naslouchat diplomatick�m argumentom Masaryka,
`tef�nika a Beneae.
Form�ln%1ł sice vyjadYovali zahrani%0ńn�mu protirakousk�mu odboji mor�ln� podporu a v dubnu 1918 doalo v
X�m%1ł k zorganizov�n� Kongresu utla%0ńovan�ch n�rodo Rakousko-Uherska, k z�vazn�m diplomatick�m krokom
vaak dohodov� velmoci st�le jeat%1ł rozhodnuty nebyly. Ke zlomu doalo teprve v l�t%1ł 1918. Jako prvn� uznala
eskoslovenskou n�rodn� radu za %0ńeskoslovenskou vl�du de facto a %0ńeskoslovensk� vojsko za vojsko
spojeneck� vl�da Francie - 29. %0ńervna 1918. Dne 9. srpna tak u%0ńinila vl�da britsk�, 3. z�Y� vl�da americk� a
3. Y�jna tak� vl�da italsk�.
Dom�c� %0ńeskoslovensk� odboj Zat�mco se v zahrani%0ń� boj za samostatn� eskoslovensko �sp%1łan%1ł rozv�jel,
doma nebyl patrn� ~�dn� pohyb. %7ńivot Slov�ko se podY�dil v�le%0ńn�m podm�nk�m. St�le v�c mu~o odch�zelo
na frontu a pole pustla, st�le %0ńast%1łji pYich�zely zpr�vy o padl�ch. I kulturn� ~ivot ustrnul.
Slovenat� voj�ci ali do v�lky odevzdan%1ł, ale s nechut�; pokud se j� mohli vyhnout, vyu~ili vaech mo~n�ch
prostYedko. U Slov�ko nelze mluvit o n%1łjak�m vlasteneck�m z�palu. PYesto se zpr�vy z fronty zmiHovaly o
vysok� bojov� mor�lce a state%0ńnosti slovensk�ho voj�ka, zejm�na v prvn�ch letech v�lky. Slovensk� voj�k
tedy bojoval za sv�ho kr�le a za Rakousko-Uhersko. Bojov� nasazen� Slov�ko se ve vojensk�ch hl�aen�ch,
ale tak� v tisku stalo nakonec a~ jak�msi klia�. "I kdy~ mal� %0ń�st echo zaslepen� slovansk�m a�lenstv�m
projevuje sklony k vlastizrad%1ł, Slovinci a Chorvati, Dalmatinci a Rus�ni, ale pYedeva�m Slov�ci zachov�vaj�
sv� vlasti neochv%1łjnou v%1łrnost," psalo se napY�klad v %0ńl�nku o Slov�c�ch v n%1łmeck�m %0ńasopis
Osteurop�ische Zukunft. Jako ka~d� klia�, i tohle bylo pravdiv� pouze %0ń�ste%0ńn%1ł. Mezi Slov�ky nebylo tak
ok�zal�ch dezerc�, jakou byl napY�klad pYechod 28. pra~sk�ho pluku na ruskou stranu na v�chodn�m
Slovensku za rusk� karpatsk� ofenzivy, zb%1łhnut� vaak byla - a v nezanedbateln�m mno~stv�.
Poznamenejme, ~e postoj slovensk�ch voj�ko se v prob%1łhu doby m%1łnil: z povodn%1ł posluan�ch se koncem
v�lky pr�v%1ł oni prom%1łnili v snad nejv%1łta� rebelanty, co~ ostatn%1ł uk�zala i vzpoura v srbsk�m Kragujevci v
ervnu 1918. V ka~d�m pY�pad%1ł vaak je tYeba konstatovat, ~e existoval jist� rozd�l v postoj�ch airok�ch
vrstev slovensk� spole%0ńnosti a slovensk� politick� a kulturn� elity. [ Pobierz całość w formacie PDF ]
