[ Pobierz całość w formacie PDF ]
`tefnik tak pYipravil podu pro Masarykov pYjezd do Ruska. Za pomoci nov rusk vldy Masaryk rychle
doshl toho, ~e se do samostatnho %0ńeskoslovenskho vojska mohli hlsit nejen krajan, ale tak vle%0ńn
zajatci. Vsledkem byl vznik po%0ńetnch a dobYe vyzbrojench legi %0ńtajcch a~ 70 000 mu~o.
eskoslovensk nrodn rad%1ł se tedy daYilo zorganizovat armdu, dostavily se i vznamn sp%1łchy na
bojiati - legie se vyznamenaly v bojch u ukrajinskho Zborova v %0ńervenci 1917 -, nedaYilo se vaak prolomit
bariru nedov%1łry dohodovch politiko, kteY se na projekt %0ńeskoslovenskho sttu stle dvali skepticky.
Velkou pYek~kou %0ńeskoslovenskch aspirac byl zejmna postoj Itlie. Ta byla vlastn%1ł jedinou dohodovou
zem, je~ m%1łla pYm zemn po~adavky vo%0ńi Rakousko-Uhersku. Navzdory tomu se dlouho nedaYilo zskat
italskou politiku pro zm%1łr monarchii rozbt a vytvoYit z n nov stty. Bylo tomu tak zejmna proto, ~e se
eskoslovensk otzka v dohodovch kruzch zce spojovala s otzkou jihoslovanskou a prv%1ł Itlie se
stav%1łla proti konstituovn jihoslovanskho sttu, v n%1łm~ spatYovala poslen konkuren%0ńnho Srbska, novho
nebezpe%0ńnho protivnka v oblasti Jaderskho moYe. A byl to znovu `tefnik, kter musel vyu~t veakerho
svho diplomatickho talentu, aby se mu nakonec podaYilo italsk postoj zm%1łnit. Dalam problmem bylo
vytvoYen samostatnch %0ńeskoslovenskch legi v Itlii, kde se nachzelo mnoho zajatch echo a Slovko.
Italsk vldn a vojensk kruhy vaak necht%1łly dt souhlas k tomu, aby se vle%0ńn zajatci mohli organizovat v
samostatnch %0ńeskoslovenskch jednotkch. Zm%1łnu pYivodily teprve por~ky italskch vojsk koncem roku
1917 u Caporetta. V bYeznu 1918 doalo k italsko-jihoslovanskmu sbl~en a pYzniv situace `tefnik
okam~it%1ł vyu~il. Dne 21. dubna 1918
podepsal s italskm ministerskm pYedsedou Orlandem dvojstrannou smlouvu o vytvoYen samostatn
eskoslovensk armdy v Itlii.
Tento sp%1łch byl potYebn, proto~e po brestlitevskm mru nastala pro Masarykovu akci kritick chvle.
Dohodov mocnosti byly naklon%1łny myalence separtn%1ł jednat s Rakousko-Uherskem. Ukzalo se vaak, ~e
habsbursk monarchie u~ nen schopna jednat samostatn%1ł, bez N%1łmecka. Po propuknut Sixtovy afry bylo
jasn, ~e mus bt pora~ena vojensky, co~ vaak pro Dohodu stle jeat%1ł neznamenalo likvidaci a rozd%1łlen
Rakousko-Uherska.
Zm%1łna v postoji dohodovch zem se za%0ńala rsovat teprve od lta
1918. Vznamnou m%1łrou k tomu pYisp%1łly sp%1łchy %0ńeskoslovenskch legi na SibiYi. I po bolaevickm
pYevrat%1ł v listopadu 1917
pokra%0ńovaly %0ńeskoslovensk jednotky v boji proti N%1łmecku a Rakousko-Uhersku. Podepsn brestlitevskho
mru vaak znamenalo zsadn zm%1łnu v jejich postaven. eskoslovensk vojsko ztratilo v Rusku nepYtele.
M%1łlo bt pYesunuto na zpadn frontu a tam spolu s dohodovmi vojsky %0ńelit n%1łmeck ofenziv%1ł. N%1łmecko
vaak necht%1łlo dopustit, aby se pYesun uskute%0ńnil. Na zklad%1ł ustanoven brestlitevsk mrov smlouvy vaak
trvali N%1łmci na tom, aby sov%1łtsk vlda odzbrojila vaechna dohodov vojska na svm zem, tedy tak
vojsko %0ńeskoslovensk. Proto vydala sov%1łtsk vlda rozkaz k odzbrojen %0ńeskoslovenskch legi. LegionYi
byli ochotni se tomuto rozkazu podrobit, ~dali vaak zajiat%1łn neruaenho odchodu z Ruska. Ten jim
sov%1łtsk vlda v chaosu, kter v zemi vldl, nebyla schopna zajistit. Po konfliktu vyprovokovanm bolaeviky
se proto %0ńeskoslovensk legie rozhodly brnit. V krtk dob%1ł ovldly celou sibiYskou ~elezni%0ńn magistrlu a
kontrolovaly tak vznamn spojen asijskho Ruska s jeho evropskou %0ńst. Zv%1łsti o bojov morlce a
sp%1łach %0ńeskoslovenskho vojska oblet%1łly v krtk dob%1ł cel sv%1łt.
Za t%1łchto okolnost byli dohodov politici pYstupn%1łja naslouchat diplomatickm argumentom Masaryka,
`tefnika a Beneae.
Formln%1ł sice vyjadYovali zahrani%0ńnmu protirakouskmu odboji morln podporu a v dubnu 1918 doalo v
Xm%1ł k zorganizovn Kongresu utla%0ńovanch nrodo Rakousko-Uherska, k zvaznm diplomatickm krokom
vaak dohodov velmoci stle jeat%1ł rozhodnuty nebyly. Ke zlomu doalo teprve v lt%1ł 1918. Jako prvn uznala
eskoslovenskou nrodn radu za %0ńeskoslovenskou vldu de facto a %0ńeskoslovensk vojsko za vojsko
spojeneck vlda Francie - 29. %0ńervna 1918. Dne 9. srpna tak u%0ńinila vlda britsk, 3. zY vlda americk a
3. Yjna tak vlda italsk.
Domc %0ńeskoslovensk odboj Zatmco se v zahrani%0ń boj za samostatn eskoslovensko sp%1łan%1ł rozvjel,
doma nebyl patrn ~dn pohyb. %7ńivot Slovko se podYdil vle%0ńnm podmnkm. Stle vc mu~o odchzelo
na frontu a pole pustla, stle %0ńast%1łji pYichzely zprvy o padlch. I kulturn ~ivot ustrnul.
Slovenat vojci ali do vlky odevzdan%1ł, ale s nechut; pokud se j mohli vyhnout, vyu~ili vaech mo~nch
prostYedko. U Slovko nelze mluvit o n%1łjakm vlasteneckm zpalu. PYesto se zprvy z fronty zmiHovaly o
vysok bojov morlce a state%0ńnosti slovenskho vojka, zejmna v prvnch letech vlky. Slovensk vojk
tedy bojoval za svho krle a za Rakousko-Uhersko. Bojov nasazen Slovko se ve vojenskch hlaench,
ale tak v tisku stalo nakonec a~ jakmsi klia. "I kdy~ mal %0ńst echo zaslepen slovanskm alenstvm
projevuje sklony k vlastizrad%1ł, Slovinci a Chorvati, Dalmatinci a Rusni, ale pYedevam Slovci zachovvaj
sv vlasti neochv%1łjnou v%1łrnost," psalo se napYklad v %0ńlnku o Slovcch v n%1łmeckm %0ńasopis
Osteuropische Zukunft. Jako ka~d klia, i tohle bylo pravdiv pouze %0ńste%0ńn%1ł. Mezi Slovky nebylo tak
okzalch dezerc, jakou byl napYklad pYechod 28. pra~skho pluku na ruskou stranu na vchodnm
Slovensku za rusk karpatsk ofenzivy, zb%1łhnut vaak byla - a v nezanedbatelnm mno~stv.
Poznamenejme, ~e postoj slovenskch vojko se v prob%1łhu doby m%1łnil: z povodn%1ł posluanch se koncem
vlky prv%1ł oni prom%1łnili v snad nejv%1łta rebelanty, co~ ostatn%1ł ukzala i vzpoura v srbskm Kragujevci v
ervnu 1918. V ka~dm pYpad%1ł vaak je tYeba konstatovat, ~e existoval jist rozdl v postojch airokch
vrstev slovensk spole%0ńnosti a slovensk politick a kulturn elity. [ Pobierz całość w formacie PDF ]
zanotowane.pl doc.pisz.pl pdf.pisz.pl karpacz24.htw.pl
`tefnik tak pYipravil podu pro Masarykov pYjezd do Ruska. Za pomoci nov rusk vldy Masaryk rychle
doshl toho, ~e se do samostatnho %0ńeskoslovenskho vojska mohli hlsit nejen krajan, ale tak vle%0ńn
zajatci. Vsledkem byl vznik po%0ńetnch a dobYe vyzbrojench legi %0ńtajcch a~ 70 000 mu~o.
eskoslovensk nrodn rad%1ł se tedy daYilo zorganizovat armdu, dostavily se i vznamn sp%1łchy na
bojiati - legie se vyznamenaly v bojch u ukrajinskho Zborova v %0ńervenci 1917 -, nedaYilo se vaak prolomit
bariru nedov%1łry dohodovch politiko, kteY se na projekt %0ńeskoslovenskho sttu stle dvali skepticky.
Velkou pYek~kou %0ńeskoslovenskch aspirac byl zejmna postoj Itlie. Ta byla vlastn%1ł jedinou dohodovou
zem, je~ m%1łla pYm zemn po~adavky vo%0ńi Rakousko-Uhersku. Navzdory tomu se dlouho nedaYilo zskat
italskou politiku pro zm%1łr monarchii rozbt a vytvoYit z n nov stty. Bylo tomu tak zejmna proto, ~e se
eskoslovensk otzka v dohodovch kruzch zce spojovala s otzkou jihoslovanskou a prv%1ł Itlie se
stav%1łla proti konstituovn jihoslovanskho sttu, v n%1łm~ spatYovala poslen konkuren%0ńnho Srbska, novho
nebezpe%0ńnho protivnka v oblasti Jaderskho moYe. A byl to znovu `tefnik, kter musel vyu~t veakerho
svho diplomatickho talentu, aby se mu nakonec podaYilo italsk postoj zm%1łnit. Dalam problmem bylo
vytvoYen samostatnch %0ńeskoslovenskch legi v Itlii, kde se nachzelo mnoho zajatch echo a Slovko.
Italsk vldn a vojensk kruhy vaak necht%1łly dt souhlas k tomu, aby se vle%0ńn zajatci mohli organizovat v
samostatnch %0ńeskoslovenskch jednotkch. Zm%1łnu pYivodily teprve por~ky italskch vojsk koncem roku
1917 u Caporetta. V bYeznu 1918 doalo k italsko-jihoslovanskmu sbl~en a pYzniv situace `tefnik
okam~it%1ł vyu~il. Dne 21. dubna 1918
podepsal s italskm ministerskm pYedsedou Orlandem dvojstrannou smlouvu o vytvoYen samostatn
eskoslovensk armdy v Itlii.
Tento sp%1łch byl potYebn, proto~e po brestlitevskm mru nastala pro Masarykovu akci kritick chvle.
Dohodov mocnosti byly naklon%1łny myalence separtn%1ł jednat s Rakousko-Uherskem. Ukzalo se vaak, ~e
habsbursk monarchie u~ nen schopna jednat samostatn%1ł, bez N%1łmecka. Po propuknut Sixtovy afry bylo
jasn, ~e mus bt pora~ena vojensky, co~ vaak pro Dohodu stle jeat%1ł neznamenalo likvidaci a rozd%1łlen
Rakousko-Uherska.
Zm%1łna v postoji dohodovch zem se za%0ńala rsovat teprve od lta
1918. Vznamnou m%1łrou k tomu pYisp%1łly sp%1łchy %0ńeskoslovenskch legi na SibiYi. I po bolaevickm
pYevrat%1ł v listopadu 1917
pokra%0ńovaly %0ńeskoslovensk jednotky v boji proti N%1łmecku a Rakousko-Uhersku. Podepsn brestlitevskho
mru vaak znamenalo zsadn zm%1łnu v jejich postaven. eskoslovensk vojsko ztratilo v Rusku nepYtele.
M%1łlo bt pYesunuto na zpadn frontu a tam spolu s dohodovmi vojsky %0ńelit n%1łmeck ofenziv%1ł. N%1łmecko
vaak necht%1łlo dopustit, aby se pYesun uskute%0ńnil. Na zklad%1ł ustanoven brestlitevsk mrov smlouvy vaak
trvali N%1łmci na tom, aby sov%1łtsk vlda odzbrojila vaechna dohodov vojska na svm zem, tedy tak
vojsko %0ńeskoslovensk. Proto vydala sov%1łtsk vlda rozkaz k odzbrojen %0ńeskoslovenskch legi. LegionYi
byli ochotni se tomuto rozkazu podrobit, ~dali vaak zajiat%1łn neruaenho odchodu z Ruska. Ten jim
sov%1łtsk vlda v chaosu, kter v zemi vldl, nebyla schopna zajistit. Po konfliktu vyprovokovanm bolaeviky
se proto %0ńeskoslovensk legie rozhodly brnit. V krtk dob%1ł ovldly celou sibiYskou ~elezni%0ńn magistrlu a
kontrolovaly tak vznamn spojen asijskho Ruska s jeho evropskou %0ńst. Zv%1łsti o bojov morlce a
sp%1łach %0ńeskoslovenskho vojska oblet%1łly v krtk dob%1ł cel sv%1łt.
Za t%1łchto okolnost byli dohodov politici pYstupn%1łja naslouchat diplomatickm argumentom Masaryka,
`tefnika a Beneae.
Formln%1ł sice vyjadYovali zahrani%0ńnmu protirakouskmu odboji morln podporu a v dubnu 1918 doalo v
Xm%1ł k zorganizovn Kongresu utla%0ńovanch nrodo Rakousko-Uherska, k zvaznm diplomatickm krokom
vaak dohodov velmoci stle jeat%1ł rozhodnuty nebyly. Ke zlomu doalo teprve v lt%1ł 1918. Jako prvn uznala
eskoslovenskou nrodn radu za %0ńeskoslovenskou vldu de facto a %0ńeskoslovensk vojsko za vojsko
spojeneck vlda Francie - 29. %0ńervna 1918. Dne 9. srpna tak u%0ńinila vlda britsk, 3. zY vlda americk a
3. Yjna tak vlda italsk.
Domc %0ńeskoslovensk odboj Zatmco se v zahrani%0ń boj za samostatn eskoslovensko sp%1łan%1ł rozvjel,
doma nebyl patrn ~dn pohyb. %7ńivot Slovko se podYdil vle%0ńnm podmnkm. Stle vc mu~o odchzelo
na frontu a pole pustla, stle %0ńast%1łji pYichzely zprvy o padlch. I kulturn ~ivot ustrnul.
Slovenat vojci ali do vlky odevzdan%1ł, ale s nechut; pokud se j mohli vyhnout, vyu~ili vaech mo~nch
prostYedko. U Slovko nelze mluvit o n%1łjakm vlasteneckm zpalu. PYesto se zprvy z fronty zmiHovaly o
vysok bojov morlce a state%0ńnosti slovenskho vojka, zejmna v prvnch letech vlky. Slovensk vojk
tedy bojoval za svho krle a za Rakousko-Uhersko. Bojov nasazen Slovko se ve vojenskch hlaench,
ale tak v tisku stalo nakonec a~ jakmsi klia. "I kdy~ mal %0ńst echo zaslepen slovanskm alenstvm
projevuje sklony k vlastizrad%1ł, Slovinci a Chorvati, Dalmatinci a Rusni, ale pYedevam Slovci zachovvaj
sv vlasti neochv%1łjnou v%1łrnost," psalo se napYklad v %0ńlnku o Slovcch v n%1łmeckm %0ńasopis
Osteuropische Zukunft. Jako ka~d klia, i tohle bylo pravdiv pouze %0ńste%0ńn%1ł. Mezi Slovky nebylo tak
okzalch dezerc, jakou byl napYklad pYechod 28. pra~skho pluku na ruskou stranu na vchodnm
Slovensku za rusk karpatsk ofenzivy, zb%1łhnut vaak byla - a v nezanedbatelnm mno~stv.
Poznamenejme, ~e postoj slovenskch vojko se v prob%1łhu doby m%1łnil: z povodn%1ł posluanch se koncem
vlky prv%1ł oni prom%1łnili v snad nejv%1łta rebelanty, co~ ostatn%1ł ukzala i vzpoura v srbskm Kragujevci v
ervnu 1918. V ka~dm pYpad%1ł vaak je tYeba konstatovat, ~e existoval jist rozdl v postojch airokch
vrstev slovensk spole%0ńnosti a slovensk politick a kulturn elity. [ Pobierz całość w formacie PDF ]